Říkám si… vítej na světě zrnko, zrníčko,
nu ano, zní to hezky, ale co já zmůžu, když ten svět je tak veliký.
Jejda, kdo to leží vedle mne? Je tu další, opodál další a další. To už zní dost dobře, nemyslíte?
Ať se jedná o zrnka obilí, ze kterých rostou klásky a nakonec je z nich upečen chleba, bez něhož si nedovedeme
svůj život představit, podobně jako zrnka písku, která sama o sobě neznamenají vůbec nic, ale pospolu dokáží vystavět pevnost, kterou nepohne ani tisíce válek, stejně tak velké je NAŠE ZRNKO.
A tak máme tu čest Vám představit projekt, který je pro nás tím příslovečným obilím pro chleba a pískem pro každý hrad….Občanské sdružení ZRNKA.
Zasadili jsme tedy jedno malé zrníčko a z něj doufáme poroste nekonečná pomoc a šance pro ty, kteří to potřebují. Úžasné je v lidském světě to, že ač na jedinci samotném nic moc nestojí, pospolu lidé dovedou bořit skály.
A tak se spojilo tisíce malých a nevýznamných zrníček v jedno velké a obří pole a co víc, nejde jen o spojení, ale o to, že je třeba stále hledat ta další zrníčka.
Každý, kdo zasadí jakékoliv zrnko se o něj musí starat, aby rostlo, propívalo a v konečném stadiu, aby člověku něco dalo.
Stejně tak se i my chceme starat, aby naše sdružení podalo pomocnou ruku těm, kteří ji prostě potřebují …
Inicializuji ...