Říkám si… vítej na světě zrnko, zrníčko, nu ano, zní to hezky, ale co já zmůžu, když ten svět je tak veliký.

.

Jejda, kdo to leží vedle mne? Je tu další, opodál další a další. To už zní dost dobře, nemyslíte?

.

Ať se jedná o zrnka obilí, ze kterých rostou klásky a nakonec je z nich upečen chleba, bez něhož si nedovedeme svůj život představit, podobně jako zrnka písku, která sama o sobě neznamenají vůbec nic, ale pospolu dokáží vystavět pevnost, kterou nepohne ani tisíce válek, stejně tak velké je NAŠE ZRNKO.

.

A tak máme tu čest Vám představit projekt, který je pro nás tím příslovečným obilím pro chleba a pískem pro každý hrad… ZRNKA, zapsaný spolek (dříve občanské sdružení Zrnka)

.

Zasadli jsme tedy jedno malé zrníčko a z něj doufáme poroste nekonečná pomoc a šance pro ty, kteří to potřebují. Úžasné je v lidském světě to, že ač na jedinci samotném nic moc nestojí, pospolu lidé dovedou bořit skály.

.

A tak se spojilo tisíce malých a nevýznamných zrníček v jedno velké a obří pole a co víc, nejde jen o spojení, ale o to, že je třeba stále hledat ta další zrníčka.

Každý, kdo zasadí jakékoliv zrnko se o něj musí starat, aby rostlo, propívalo a v konečném stadiu, aby člověku něco dalo.

Stejně tak se i my chceme starat, aby naše sdružení podalo pomocnou ruku těm, kteří ji prostě potřebují …

.

.